Někdy přemýšlím, co vlastně znamená žít dobrý život.
Mít úspěch? Něco dokázat? Být potřebná? Nebo se prostě umět radovat z obyčejných věcí?
Asi od každého trochu.
Celý život jsem byla zvyklá pracovat, rozhodovat, pomáhat, nést odpovědnost. A pořád mě těší, když mohu být někomu užitečná. Když moje zkušenosti, čas nebo třeba jen obyčejná přítomnost někomu pomohou.
Ale čím dál víc si uvědomuji, že život není jen o tom, co všechno uděláme pro druhé.
Je také o tom, co dovolíme sami sobě.
Jít na hody. Obléknout si kroj. Zatančit si v kolečku. Smát se tak, až nás bolí tváře. Vrátit se domů, kde nás vítá malá chlupatá kamarádka, a usnout s ní schoulenou vedle sebe.
Vzpomínat s úsměvem na ty, které jsme milovali a kteří už s námi nejsou. A přitom se nebát těšit na to, co ještě přijde.
Možná už nepotřebuji pořád něco dokazovat.
Chci být užitečná. Chci se učit nové věci. Chci pomáhat tam, kde mohu. Chci mít kolem sebe lidi, se kterými je mi dobře.
Ale také chci tančit, smát se, vařit, tvořit, milovat a být milovaná.
Protože být užitečná a být šťastná se přece nevylučuje.
A možná právě v tom je tajemství dobrého života. Nezapomenout při péči o druhé žít také ten svůj. ❤️
U nás u Šárky

Napsat komentář